Může střevo ovlivnit, jak dobře zabírá léčba roztroušené sklerózy? Nový český výzkum říká: ano.

Mozek a střevo spolu intenzivně komunikují – skrze nervový systém, endokrinní systém, imunitní systém a produkované metabolity. Toto spojení se nazývá osa mikrobiota-střevo–mozek. Současný výzkum poukazuje na fakt, že střevní mikrobiota hraje významnou úlohu i v patogenezi roztroušené sklerózy (RS), autoimunitního onemocnění postihujícího centrální nervový systém.

V nové studii vědci z MBÚ AV ČR zjistili, že změny ve střevní mikrobiotě se objevují již velmi brzy – u lidí s klinicky izolovaným syndromem, tedy v rané fázi před plně rozvinutou chorobou. Jejich záměrem pak bylo sledovat, jak se střevní mikrobiota mění během léčby zacílené na B lymfocyty, a hlavně určit, které změny souvisejí s odpovědí na léčbu. „Po 12-ti měsících jsme viděli rozdílný tzv. mikrobiální vzor,“ říká Štěpán Coufal z Laboratoře buněčné a molekulární imunologie a dodává: „U pacientů, kteří na léčbu reagovali dobře, se střevní mikrobiota začala více podobat střevní mikrobiotě zdravých lidí, zatímco u pacientů bez odpovědi (léčba nezabírá) se diverzita mikrobioty dále snižovala. Zaujaly nás zejména rozdíly v bakteriích produkující molekuly podporující funkci střevní bariéry a tlumící pro-zánětlivou odpověď – mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto bakterie chyběly ve střevní mikrobiotě právě u pacientů, u kterých léčba nefungovala.“

Výsledky výzkumu zapadají do širšího obrazu osy mikrobiota-střevo–mozek, kde stav samotné střevní bariéry a složení střevní mikrobioty může souviset nejen s průběhem RS, ale i s tím, jak dobře léčba zabere. Do budoucna by podobné sledování mohlo pomoci posunout léčbu blíž k personalizované medicíně.

V Laboratoři buněčné a molekulární imunologie také zkoušeli zda samotná manipulace se střevní mikrobiotou ovlivní imunitní systém a průběh RS v experimentálním zvířecím modelu RS a to se povedlo. Výzkumu mikrobioty v patogenezi RS se dále věnujeme.

PUBLIKACE

Ocrelizumab transiently alters microbiota and modulates immune response depending on treatment outcome; Coufal, Stepan et al. iScience, Volume 28, Issue 12, 113872 DOI: 10.1016/j.isci.2025.113872

Grafický abstrakt