Prémie Otto Wichterleho pro Adélu Wennrich

Domácí mazlíčci můžou dětem kromě radosti způsobit zánětlivé kožní onemocnění. Na vině jsou houby dermatofyty, které se ze zvířat přenášejí na člověka. Právě těm se věnuje Adéla Wennrich. V roce 2021 se podílela na úspěšném článku o přenosu kožních onemocnění z morčat na děti. Adéla Wennrich absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, během studií vyjela na mnoho zahraničních stáží – například do Estonska, do Jihoafrické republiky či Keni a do Helmholtzova centra pro výzkum infekčních onemocnění (Německo).

Prémie Otto Wichterleho je prestižní ocenění, které uděluje Akademie věd České republiky vynikajícím mladým vědcům a vědkyním do 35 let.

V Mikrobiologickém ústavu AV ČR Adéla Wennrich založila vlastní vědeckou skupinu s bohatou publikační činností. Aktivně získává granty na výzkum dermatofytů a antimikrobiálních látek z hub a vybudovala širokou síť mezinárodních spolupracovníků. Její práce získala řadu ocenění a má nejen odborný dopad, ale přispívá také k popularizaci mykologie a zlepšení diagnostiky kožních infekcí.

Jak jste se dostala ke svému vědeckému oboru?

Hledala jsem obor, kde je ještě prostor pro skutečně velké objevy – a mykologie mě naprosto pohltila. Houby jsou fascinující a často podceňované organismy, které mají obrovský vliv na náš každodenní život.
Produkují látky, které používáme doma, i léky, které zachraňují životy.
Na druhé straně však existují i druhy, které mohou být pro člověka smrtelně nebezpečné. Houby jsou nenápadní, ale klíčoví hráči v přírodě, a přitom o nich víme stále jen zlomek. Z nepředstavitelného množství hub a jejich chemických látek jsme zatím popsali jen malou část.

Mohla byste vybrat tři vědecké publikace, na které jste nejvíce pyšná – a vysvětlit, čím jsou pro vás výjimečné?

Vybrat jen tři je těžké, ale tyhle mám opravdu nejradši. Poslední dvě vznikly ve spolupráci s mými skvělými studentkami, které odvádějí výbornou práci – a já jsem na ně opravdu hrdá. Je to vždycky radost vidět, jak se z nadšených studentů stávají samostatní vědci.

1. článek – Resolving the taxonomy of emerging zoonotic pathogens in the Trichophyton benhamiae complex (2020) Tohle je klíčová studie, která pomohla vyřešit složitou taxonomii jedné důležité skupiny kožních patogenů – houby přenášené ze zvířat na člověka. Ukázali jsme, že některé infekce u lidí i domácích mazlíčků má na svědomí nový kmen. Dokonce jsme mohli vysledovat, odkud k nám tento patogen přišel – zřejmě s importovanými zvířaty ze Severní Ameriky. Byl to opravdový průlom v porozumění šíření těchto infekcí.
https://www.avcr.cz/.content/galerie-souboru/tiskove-zpravy/2021/MBU-patogeny-morcata-1201.docx

2. článek – First step on the way to identify dermatophytes using odour fingerprints (2025) Tento úplně nový článek představuje první krůček k tomu, jak bychom v budoucnu mohli rozpoznávat houby podle jejich vůní – tedy podle chemických látek, které produkují. Tahle odvážná a inovativní myšlenka vznikla z diplomové práce mé další studentky a měla obrovský potenciál propojit mikrobiologii s analytickou chemií. Moc mě těší, že jsem mohla být součástí jejího výzkumného růstu.
https://mbu.cas.cz/aktuality/cesti-vedci-objevili-novou-metodu-diagnostiky-koznich-infekci-pomoci-vune

3. článek – Wild rodents harbour high diversity of Arthroderma (2023) Tady jsme společně objevili, jak pestrá je škála keratinofilních hub na kožíšcích volně žijících hlodavců. Výzkum ukázal nejen jejich ekologickou a biologickou různorodost, ale také to, že mohou fungovat jako skrytí přenašeči dermatofytů – tedy kožních patogenů, které často napadají i člověka. Několik z těchto dermatofytů jsme dokonce popsaly jako nové druhy. Velkou část práce odvedla má talentovaná studentka, která celý projekt dotáhla až k publikaci v prestižním odborném časopise – a já jsem na to opravdu hrdá.

Co Vás nejvíce baví, když zrovna neděláte vědu? A jaký je Váš oblíbený film/seriál?

Momentálně mě nejvíc zaměstnává rodina, ale když se naskytne volná chvíle, jdu si zaplavat nebo si pustím nějaký zajímavý podcast. Věda je intenzivní, takže si o to víc vážím obyčejných momentů, které mi pomáhají vypnout. Na filmy nebo seriály teď moc času nemám, ale dřív jsem měla ráda Hvězdné války – i když nejsem žádný skalní fanoušek – a moc mě bavily Derry Girls. Až bude klidnější období, ráda se zase k něčemu vrátím.

Foto: Jana Plavec (SSČ AV ČR)