Historie
Historie vzniku Mikrobiologického ústavu
Zakladatel
akad. Ivan Málek, MUDr., DrSc.
(28. 9. 1909 – 8. 11. 1997)
Zakladatel a první ředitel Mikrobiologického ústavu profesor Ivan Málek, který se významně zasloužil o československou mikrobiologii.
Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a působil jako asistent v Bakteriologicko-sérologickém ústavu lékařské fakulty. V letech 1941–1944 byl zaměstnán ve Státním zdravotním ústavu a v letech 1944–1945 pracoval v laboratořích Fragnerovy farmaceutické továrny v Dolních Měcholupech. Do roku 1950 byl profesorem mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kdy stal ředitelem Ústředního ústavu biologického. Patřil mezi první osobnosti Československé akademie věd.
Roku 1952 zakládal Biologický ústav ČSAV, který řídil. V letech 1962–1970 byl ředitelem Mikrobiologického ústavu ČSAV. Jako vědec se podílel na výzkumu vývoje nových léků. Stál u počátků tuzemského výzkumu antibiotik a je jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy.
FOLIA MICROBIOLOGICA
- první číslo časopisu pod názvem Československá mikrobiologie vyšlo v roce 1956
- časopis tehdy plnil i úlohu do mácího mikrobiologického věstníku
- Folia Microbiologica úzce souvisí se vznikem Československé společnosti mikrobiologické
- přelomem se stal rok 1959, kdy časopis přešel na plně anglickou verzi
- za první 50 let existence vyšlo přes 4000 článků od autorů z celého světa
- nyní je součástí konsorcia Springer
VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY
- roku 1975 navštívil Mikrobiologický ústav Alexandr Ivanovič Oparin s přednáškou „O vývoji života na Zemi“, jeho teorie o vzniku života jsou dodnes aktuální
- pozvání redakce Folia Microbiologica přijal v roce 1995 Eugene Garfield, duchovní otec impakt faktoru, který slouží jako ukazatel významu odborných časopisů
- mezi významné hosty patří také několik nositelů Nobelovy ceny – sir Frank Macfarlane Burnet (NC v roce 1960), Hamilton Othanel Smith (1978), sir Paul Nurse (2001) a Jules Hoffmann (2011)
- sir Paul Nurse navštívil Mikrobiologický ústav hned několikrát a již před udělením Nobelovy ceny spolupracoval s Ivanem Šetlíkem a Evou Streiblovou z tehdejší ČSAV na knize o buněčných cyklech
Ředitelé v čase
Ředitelé mbú
Významné objevy, ocenění a úspěchy
Mikrobiologický ústav na světové výstavě
EXPO Dubai 2020
Alga Oasis – umělecky ztvárněný model fotobioreaktoru pro pěstování řas od multimediálního umělce Michala Kohúta.
Cena ČSAV
V roce 1963
Byla ústavu udělena za vypracování postupu na přípravu nebakteriální očkovací látky proti antraxu (oddělení imunologie).
Technika kontinuální kultivace mikroorganismů
Ivan Málek byl duchovním otcem této metody
V MBÚ vznikla první technika kontinuální kultivace mikroorganismů
(dlouhodobá studie metabolismu mikroorganismů).
Objev mucidinu
jediného československého Antibiotika
Československé antibiotikum, které se dostalo do klinické praxe. Pro humánní i veterinární medicínu ho se svými spolupracovníky objevil Vladimír Musílek z Krče.
Výzkumná pracoviště
Hlavní pracoviště Krč
MBÚ v současnosti představuje největší pracoviště v České republice, které komplexně studuje vlastnosti mikroorganismů z hlediska základního výzkumu i z ohledu jejich praktické využitelnosti v průmyslu, medicíně a řadě dalších oborů.
- Genetika mikroorganismů
- Obecná mikrobiologie
- Biogeneza (dřívější Oddělení antibiotik)
- Imunologie
- Půdní a Technická mikrobiologie
První tři se zabývají technickým výzkumem, zbývající tři aplikací v praxi.
Zámek Nové Hrady
Součástí Mikrobiologického ústavu je od roku 2016 Konferenční centrum Zámek Nové Hrady v jižních Čechách
- Zámecká budova z počátku 19. století v empírovém stylu
- konference, semináře, workshopy
- 2 konferenční sály, divadelní sál, cvičné laboratoře
- ubytování – 17 pokojů, 36 lůžek
BIOCEV – Centrum biotechnologického a biomedicínského výzkumu
BIOCEV, založené v roce 2015, je společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Nachází se ve Vestci u Prahy a zaměřuje se na špičkový výzkum v oblastech molekulární biologie, biotechnologie a biomedicíny.
Centrum sdružuje více než 400 vědců a studentů, kteří pracují na projektech zahrnujících vývoj nových léků, léčebných metod a biotechnologických aplikací.
BIOCEV je vybaven moderními laboratořemi a technologickými platformami, které podporují interdisciplinární spolupráci a inovace v oblasti přírodních a lékařských věd.
Detašovaná pracoviště
K hlavnímu pracovišti v Praze Krči patří 2 detašovaná pracoviště
Centrum Algatech
Algatech je třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR
se zaměřením na výzkum mikroskopických řas, sinic a fotosyntetických bakterií a jejich využití v medicíně a průmyslu.
- 4 laboratoře
- 121 zaměstnanců
- 96 vědeckých pracovníků
Laboratoř gnotobiologie
je detašovaným pracovištěm v Novém Hrádku. Předmětem její činnosti je vědecký výzkum v oblastech imunologie, fyziologie a ontogeneze. Zkoumá se zde vliv střevní mikroflóry na vývoj imunitních mechanismů v experimentálních modelech lidských onemocnění se zaměřením na sledování vlivu probiotických (zdraví prospěšných) bakterií na vývoj zánětu, alergií a aterosklerózy.
- 1 laboratoř
- 46 zaměstnanců
- 18 vědeckých pracovníků