cz
en

Historie

O nás
Menu

Historie

Historie vzniku Mikrobiologického ústavu

1948

prof. Ivan Málek

na Lékařské fakultě v Hradci Králové založil pracovní skupinu věnující se mikrobiologii

1950

tato pracovní skupina se stala základem mikrobiologického oddělení při Ústředním ústavu biologickém

1952

po založení Československé akademie věd přechází mikrobiologické oddělení z Hradce Králové do Prahy na Flemingovo náměstí v Dejvicích jako Mikrobiologické oddělení Biologického ústavu ČSAV

1962

byl ustaven samostatný Mikrobiologický ústav ČSAV se sídlem v Dejvicích

1963

ústav se stěhuje do nově vzniklého areálu biologických ústavů ČSAV v Praze Krči

2024

v současné době je Mikrobiologický ústav jedním z největších pracovišť Akademie věd České republiky

Zakladatel

akad. Ivan Málek, MUDr., DrSc.

(28. 9. 1909 – 8. 11. 1997)

Zakladatel a první ředitel Mikrobiologického ústavu profesor Ivan Málek, který se významně zasloužil o československou mikrobiologii.

Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a působil jako asistent v Bakteriologicko-sérologickém ústavu lékařské fakulty. V letech 1941–1944 byl zaměstnán ve Státním zdravotním ústavu a v letech 1944–1945 pracoval v laboratořích Fragnerovy farmaceutické továrny v Dolních Měcholupech. Do roku 1950 byl profesorem mikrobiologie a imunologie na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kdy stal ředitelem Ústředního ústavu biologického. Patřil mezi první osobnosti Československé akademie věd.

Roku 1952 zakládal Biologický ústav ČSAV, který řídil. V letech 1962–1970 byl ředitelem Mikrobiologického ústavu ČSAV. Jako vědec se podílel na výzkumu vývoje nových léků. Stál u počátků tuzemského výzkumu antibiotik a je jedním ze zakladatelů Výzkumného ústavu antibiotik v Roztokách u Prahy.

FOLIA MICROBIOLOGICA

  • první číslo časopisu pod názvem Československá mikrobiologie vyšlo v roce 1956
  • časopis tehdy plnil i úlohu do mácího mikrobiologického věstníku
  • Folia Microbiologica úzce souvisí se vznikem Československé společnosti mikrobiologické
  • přelomem se stal rok 1959, kdy časopis přešel na plně anglickou verzi
  • za první 50 let existence vyšlo přes 4000 článků od autorů z celého světa
  • nyní je součástí konsorcia Springer

VÝZNAMNÉ NÁVŠTĚVY

  • roku 1975 navštívil Mikrobiologický ústav Alexandr Ivanovič Oparin s přednáškou „O vývoji života na Zemi“, jeho teorie o vzniku života jsou dodnes aktuální
  • pozvání redakce Folia Microbiologica přijal v roce 1995 Eugene Garfield, duchovní otec impakt faktoru, který slouží jako ukazatel významu odborných časopisů
  • mezi významné hosty patří také několik nositelů Nobelovy ceny – sir Frank Macfarlane Burnet (NC v roce 1960), Hamilton Othanel Smith (1978), sir Paul Nurse (2001) a Jules Hoffmann (2011)
  • sir Paul Nurse navštívil Mikrobiologický ústav hned několikrát a již před udělením Nobelovy ceny spolupracoval s Ivanem Šetlíkem a Evou Streiblovou z tehdejší ČSAV na knize o buněčných cyklech

Ředitelé v čase

Ředitelé mbú

1962 – 1970

Ivan Málek

1970 – 1977

Vladislav Zalabák

1978 – 1989

Vladimír Krumphanzl

1990 – 1991

Jaroslav Šterzl

1992 – 1999

Jaroslav Spížek

2000 – 2007

Blanka Říhová

2007 – 2017

Martin Bilej

od roku 2017

Jiří Hašek

Významné objevy, ocenění a úspěchy

Mikrobiologický ústav na světové výstavě

EXPO Dubai 2020

Alga Oasis – umělecky ztvárněný model fotobioreaktoru pro pěstování řas od multimediálního umělce Michala Kohúta.

Cena ČSAV

V roce 1963

Byla ústavu udělena za vypracování postupu na přípravu nebakteriální očkovací látky proti antraxu (oddělení imunologie).

Technika kontinuální kultivace mikroorganismů

Ivan Málek byl duchovním otcem této metody

V MBÚ vznikla první technika kontinuální kultivace mikroorganismů

(dlouhodobá studie metabolismu mikroorganismů). 

Objev mucidinu

jediného československého Antibiotika

Československé antibiotikum, které se dostalo do klinické praxe. Pro humánní i veterinární medicínu ho se svými spolupracovníky objevil Vladimír Musílek z Krče.

Výzkumná pracoviště

Hlavní pracoviště Krč

MBÚ v současnosti představuje největší pracoviště v České republice, které komplexně studuje vlastnosti mikroorganismů z hlediska základního výzkumu i z ohledu jejich praktické využitelnosti v průmyslu, medicíně a řadě dalších oborů.

  • Genetika mikroorganismů
  • Obecná mikrobiologie
  • Biogeneza (dřívější Oddělení antibiotik)
  • Imunologie
  • Půdní a Technická mikrobiologie

První tři se zabývají technickým výzkumem, zbývající tři aplikací v praxi.

Zámek Nové Hrady

Součástí Mikrobiologického ústavu je od roku 2016 Konferenční centrum Zámek Nové Hrady v jižních Čechách

  • Zámecká budova z počátku 19. století v empírovém stylu
  • konference, semináře, workshopy
  • 2 konferenční sály, divadelní sál, cvičné laboratoře
  • ubytování – 17 pokojů, 36 lůžek

BIOCEV – Centrum biotechnologického a biomedicínského výzkumu

BIOCEV, založené v roce 2015, je společné pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. Nachází se ve Vestci u Prahy a zaměřuje se na špičkový výzkum v oblastech molekulární biologie, biotechnologie a biomedicíny.

Centrum sdružuje více než 400 vědců a studentů, kteří pracují na projektech zahrnujících vývoj nových léků, léčebných metod a biotechnologických aplikací.

BIOCEV je vybaven moderními laboratořemi a technologickými platformami, které podporují interdisciplinární spolupráci a inovace v oblasti přírodních a lékařských věd.

Detašovaná pracoviště

K hlavnímu pracovišti v Praze Krči patří 2 detašovaná pracoviště

Centrum Algatech

Algatech je třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR
se zaměřením na výzkum mikroskopických řas, sinic a fotosyntetických bakterií a jejich využití v medicíně a průmyslu.

  • 4 laboratoře
  • 121 zaměstnanců
  • 96 vědeckých pracovníků

Laboratoř gnotobiologie

je detašovaným pracovištěm v Novém Hrádku. Předmětem její činnosti je vědecký výzkum v oblastech imunologie, fyziologie a ontogeneze. Zkoumá se zde vliv střevní mikroflóry na vývoj imunitních mechanismů v experimentálních modelech lidských onemocnění se zaměřením na sledování vlivu probiotických (zdraví prospěšných) bakterií na vývoj zánětu, alergií a aterosklerózy.

  • 1 laboratoř
  • 46 zaměstnanců
  • 18 vědeckých pracovníků