Noc vědy 2026

Komunikace není jen o slovech, ale také o sdílení informací napříč všemi úrovněmi života. Vydejte se s námi na cestu od neviditelných molekul přes fascinující svět buněk až po fungování lidského těla. Společně odhalíme, proč je správná komunikace klíčem ke zdraví.

Vyzkoušíte si testy paměti a orientace v Memory parku, pomocí moderní mikroskopie nahlédnete do mozku a uvidíte změny spojené s epilepsií, objevíte svět mikroorganismů a imunity na mikrobiomové stezce a vydáte se přímo do vybraných laboratoří za vědci a vědkyněmi. Program doplní osm přednášek o fascinujícím světě organismů, buněk a fungování lidského těla.

LETOŠNÍ NOCI VĚDY JE JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST NAVŠTÍVIT ČTYŘI ŠPIČKOVÉ INSTITUCE AKADEMIE VĚD ČR NA JEDNOM MÍSTĚ: Fyziologický ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav molekulární genetiky AV ČR

Program zapojených ústavů bude probíhat od 17:00-21:30. Exkurze na Ústavu experimentální medicíny AV ČR začínají až v 19:00. Program jednotlivých institucí naleznete na webu Noci vědy.

KUDY K NÁM: zastávka Ústavy Akademie věd – autobusem č. 138 (ze stanice metra Kačerov) nebo zastávka Zelené domky – autobusem č. 114 (směr Šeberák/Chodov), 5 minut chůze

• PŘEDNÁŠKY (celé pásmo 8 přednášek naleznete níže):

17:30 – 17:55 / MykoLife: Všechno, co jste chtěli vědět o houbách a báli jste se zeptat

doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D., Laboratoř genetiky a metabolismu hub, Mikrobiologický ústav AV ČR

Houby patří k nejméně pochopeným, ale zároveň nejdůležitějším organismům na Zemi. Rozkládají mrtvou hmotu, živí stromy prostřednictvím mykorhizy, vyrábějí antibiotika, umožňují vznik některých vín a sýrů, ale také způsobují nemoci lidí, rostlin i živočichů. V přednášce se podíváme na jejich překvapivou rozmanitost, fascinující životní strategie i zásadní vliv na přírodu a lidskou společnost. Řeč bude o houbách jedlých, smrtelně jedovatých, léčivých i těch, které měnily dějiny.

19:30 – 19:55 / Wood Wide Web: houbový internet v lese

Mgr. Petr Kohout, Ph.D., Laboratoř ekologie a biogeografie mikroorganismů, Mikrobiologický ústav AV ČR

Naprostá většina rostlin vytváří symbiotický vztah s tzv. mykorhizními houbami. Ty rostlinám pomáhají s příjmem vody a důležitých minerálních živin. Svým myceliem neboli podhoubím zároveň propojují jednotlivé rostliny a mohou jim umožňovat sdílení živin či přenos informací o okolním prostředí. V průběhu evoluce se však v rostlinné říši objevila i řada „hackerů“, kteří dokážou tento houbový internet využívat ve svůj prospěch, často na úkor ostatních rostlinných uživatelů. V přednášce představíme principy fungování mykorhizní symbiózy, její možnou úlohu v komunikaci mezi rostlinami a její význam pro fungování celého lesního ekosystému.

• Stanoviště – BUDOVA U

Cesta do neviditelného světa!

Objev svět, který je tak malý, že ho neuvidíš obyčejným mikroskopem. Elektronový mikroskop dokáže ve 3D ukázat tvary a struktury parazitů, bakterií či virů v neuvěřitelných detailech. Seznam se s technikou hmotnostní spektrometrie, která vypadá jako laserová show, při které sleduješ, jak létají nabité částice. Dozvíš se, jak tato metoda pomáhá lékařům při určování nemocí a vědcům při zkoumání bakterií.

• Stanoviště – HLAVNÍ BUDOVA (jídelna)

Jak spolu bakterie a naše tělo komunikují?

Mezi škodlivými bakteriemi a lidským tělem probíhá neustálá „komunikace beze slov“ – bakterie jednají a tělo odpovídá. Bakterie zkoušejí, kam až mohou zajít, jak obejít naši obranu a jak si v těle vytvořit co nejlepší podmínky pro život. Naše tělo jim ale nic nedává zadarmo – jejich přítomnost rozpoznává a spouští obranné mechanismy. Pojďte s námi odhalit souboj plný triků a protiútoků. Ukážeme vám, jak bakterie způsobující černý kašel napadá lidské tělo a jak naše tělo na její útok odpovídá. Kdo koho nakonec přelstí?

Mikrobiom a imunita: když mikroorganismy pracují v náš prospěch

Napadlo tě někdy, že v našem těle žijí biliony mikroorganismů? Proč je tam vlastně potřebujeme a proč proti nim náš imunitní systém nebojuje? Ukážeme ti, jak spolu naši mikrobi a imunita komunikují a jak dokáže imunitní systém rozpoznat mikroorganismy, které jsou pro nás prospěšné, od těch, které nám mohou škodit. Dozvíš se, co všechno pro naše tělo tito neviditelní spolubydlící dělají, jak mohou ovlivňovat naše tělesné i duševní zdraví a co můžeme udělat pro to, aby byl náš mikrobiom v dobré kondici. 

Mikrobiomová stezka: když mikroorganismy pracují v náš prospěch

Nahlédni s námi do laboratoře a objev tajuplný mikroskopický svět, který si každý z nás nosí s sebou. Sraz u stanoviště „Mikrobiom a imunita“.

Mikroorganismy jako elegantní chemické továrny

Ponoříte do úchvatného světa mikroorganismů, zejména aktinomycet. Budete moci obdivovat krásu a eleganci kolonií těchto bakterií, zatímco ony zároveň produkují širokou škálu úžasných molekul. Ukážeme vám, jak složité jsou tyto molekuly ve srovnání s běžnými látkami, čímž se přesvědčíte, že aktinomycety jsou také mimořádně výkonnou a precizní chemickou továrnou. Některé z těchto molekul hrají různými barvami, některé zajímavě voní, a jiné slouží k léčbě vážných onemocnění. Sem patří i antibiotika, která využíváme proti nebezpečným bakteriálním infekcím. Společně si ukážeme, jak antibiotika fungují a jak se patogenní bakterie proti nim brání.

Mikroskopické houby, které ovlivňují svět

Víte, že houby nejsou jenom hříbky? Mezi houby patří třeba i plísně a kvasinky. Na jedné straně jsou užitečné, využíváme je v potravinářství nebo farmacii, na druhé straně také ale ničí úrodu a napadají naše tělo. Ukážeme vám, jak vypadají houby, které napadají obilí nebo plíseň, kterou objevil sám Alexander Fleming, legendární zdroj penicilinu, první objevené a aplikované antibiotikum. 

Jak znečišťujeme životní prostředí v 21. století?

V minulých desetiletích lidstvo často z pouhé neznalosti vypouštělo do přírody obrovské množství nebezpečných toxických látek. S dědictvím této neopatrné éry a s jejími dlouhodobými negativními důsledky pro naše zdraví i celé ekosystémy se složitě potýkáme dodnes. Nabízí se proto logická otázka: jsme dnes, vyzbrojeni moderní vědou a přísnějšími zákony, o tolik chytřejší?

Bohužel ne tak docela. Současné znečištění sice už tak často nevidíme v podobě hustého černého kouře, ale stalo se mnohem nenápadnějším. Přesunulo se do spotřebního zboží a materiálů, které běžně používáme. Společně si rozebereme, o jaké konkrétní látky v dnešní době vlastně jde a ve kterých předmětech denní potřeby na nás číhají. Možná budete nepříjemně překvapeni, kolik z těchto nechtěných chemických společníků se právě teď skrývá přímo u vás doma.

PŘEDNÁŠKY:

17:30 – 17:55 / MykoLife: Všechno, co jste chtěli vědět o houbách a báli jste se zeptat (doc. Mgr. Miroslav Kolařík, Ph.D., Laboratoř genetiky a metabolismu hub, Mikrobiologický ústav AV ČR)

18:00 – 18:25 / Jak se z parazita stala buněčná elektrárna: příběh mitochondrie (RNDr. Tomáš Mráček, Ph.D., Oddělení bioenergetiky, Fyziologický ústav AV ČR)

18:30 – 18:55 / Umělý a syntetický život: Od genetických úprav k tvorbě nových organismů (Mgr. Jan Pačes, Ph.D., Laboratoř genomiky a bioinformatiky, Ústav molekulární genetiky AV ČR)

19:00 – 19:25 / bude doplněno

19:30 – 19:55 / Wood Wide Web: houbový internet v lese (Mgr. Petr Kohout, Ph.D., Laboratoř ekologie a biogeografie mikroorganismů, Mikrobiologický ústav AV ČR)

20:00 – 20:25 / Jak mozek zpracovává zrakové podněty: dva zrakové proudy a jejich komunikace (RNDr. Kamil Vlček, Ph.D., Oddělení neurofyziologie paměti, Fyziologický ústav AV ČR)

20:30 – 20:55 / Geny nejsou osud: Jak odhalit dědičné riziko rakoviny prsu (MUDr. Libor Macůrek, Ph.D., Laboratoř biologie nádorové buňky, Ústav molekulární genetiky AV ČR)

21:00 – 21:25 / bude doplněno