13. 8. 2024
Předseda Radomír Pánek zmínil, že před Akademií věd stojí náročné úkoly, které lze zvládnout jen se silným a soudržným týmem. „Budu se snažit ve spolupráci s Akademickou a Vědeckou radou, abychom zde byli pro všechny obory a pracoviště,“ dodal.
Celkem 17 zvolených členů Akademické rady včetně Radomíra Pánka a předsedy Vědecké rady bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán AV ČR.
Oficiální tiskovou zprávu Akademického sněmu, včetně kompletního seznamu zvolených členů Akademické rady AV ČR pro období 2025–2029 naleznete ZDE
„Rád bych upřímně pogratuloval kolegyni a kolegům ke zvolení do významných akademických orgánů a věřím, že důvěra většiny členů Akademického sněmu v naše kandidáty svědčí nejen o jejich kvalitě, ale odráží i dobré jméno Mikrobiologického ústavu AV ČR,“ prohlásil Jiří Hašek, ředitel MBÚ AV ČR.
„Svého zvolení do Vědecké rady AV ČR si velmi vážím. Ráda bych v této roli navázala na své dosavadní působení v Akademickém sněmu a využila bohaté zkušenosti získané jak v univerzitním prostředí (14 let na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci), tak v oblasti vědeckého výzkumu, kde téměř stejnou dobu působím v Laboratoři biotransformací MBÚ – včetně perspektivy vedoucí laboratoře. Ve Vědecké radě se chci zaměřit především na problematiku doktorského studia,“ říká Kateřina Valentová.
„Svého zvolení do Akademické rady si velmi vážím a chtěl bych poděkovat za podporu. Spolu s kolegy v Akademické radě bych chtěl přispět k tomu, aby Akademie byla otevřenou, přátelskou a moderní institucí podporující excelentní výzkum a vědecké talenty,“ říká Petr Baldrián.
Pro Ondřeje Prášila znamená členství ve Vědecké radě Akademie především službu pro vědeckou komunitu a možnost přispět k profilování Akademie věd ČR jako centra excelentní a společensky relevantní vědy. Po zkušenostech z minulého období bude ve Vědecké radě usilovat, aby Akademie poskytovala větší podporu vědcům, kteří žádají o ERC a podobné prestižní granty.
„Bylo by skvělé, pokud by se trvale zvýšila úspěšnost našich žadatelů. Budu podporovat nové programy Strategie AV21, které budou dobře komunikovat výsledky vědy veřejnosti. Jsme v těžké době a je třeba aktivně vytvářet pozitivní obraz vědy ve společnosti i mezi politiky. A v tom mohou programy Strategie AV21 významně pomoci,“ zdůrazňuje Ondřej Prášil.
Jeho cílem je také podpora aktuální snahy Akademie věd ČR o koordinaci jednání s vysokými školami ohledně nových podmínek doktorského studia. Rád by navrhl diskuzi o propojení titulu DSc. se zařazováním do nejvyššího kvalifikačního stupně v AV ČR.
Podle Ondřeje Prášila by se měl omezit počet každoročně udělovaných ocenění a medailí AV ČR, aby tyto zůstaly výrazem skutečně mimořádné kvality či zásluh oceněných.
V přípravě dalšího kola hodnocení ústavů plánuje prosazovat sjednocení úrovní hodnocení mezi jednotlivými oborovými komisemi a také, aby dopady hodnocení do financování ústavů byly více motivační.
Jaký přínos může mít zvolení Ondřeje Prášila pro vědeckou komunitu, i celkově pro MBÚ?
„Pro mne je hlavním cílem podpořit kvalitu a excelenci v Akademii věd. Pokud by se například podařilo zvýšit již zmíněnou úspěšnost v získávání ERC grantů, byl by to významný posun pro celou komunitu a další postavení i financování vědy u nás. Člen Vědecké rady by měl být nestranný a nemůže prosazovat partikulární zájmy svého ústavu, ale může komunikovat a sdílet informace s vedením ústavu, s Radou nebo s kýmkoliv z ústavu, pokud o to bude zájem. To se bohužel v minulém období příliš nedělo. A obráceně, mohu i na Vědeckou radu přinášet podněty, které z ústavu vycházejí. V minulém období jsem takto na základě podnětu od naší Rady inicioval usnesení o (ne)uznávání publikací v časopisech nakladatelství MDPI v akademických hodnoceních. Rád bych také apeloval na Radu a vedení ústavu, aby více nominovali naše zaměstnance na ceny a medaile, které Akademie věd uděluje. Myslím, že náš ústav má několik mimořádně kvalitních lidí, kteří si ocenění zaslouží,“ uzavírá své plány ve staronové roli Ondřej Prášil.
Zdroj: AV ČR a MBÚ AV ČR
