Slizniční imunita a interakce mezi hostitelem a mikroby u zánětlivých onemocnění
Hlavní oblastí výzkumu laboratoře je přirozená a adaptivní imunita na slizničních površích. Interakce mezi hostitelem a mikroby ovlivňují fyziologické funkce hostitele, vývoj imunitního systému a mění odolnost jedince k řadě nemocí. Řada z nich vzniká v důsledku narušené slizniční bariéry nebo v důsledku změn imunitní odpovědi na složky střevní mikrobioty (tzn. společenství mikroorganizmů ve střevě). Ovlivnění střevní mikrobioty stravou, léky nebo samotným onemocněním tak může učinit člověka odolnějším i náchylnějším k imunitně zprostředkovaným onemocněním, jako jsou zánětlivá nebo autoimunitní onemocnění anebo rakovina. Produkty metabolismu střevní mikrobioty ovlivňují zrání a aktivitu T-buněk a mohou regulovat imunitní systém hostitele. Mikroby na střevním epitelu regulují imunitní odpověď střevních T-buněk a různá strava může ovlivňovat odolnost hostitele vůči střevnímu zánětu buď ovlivněním lokálního prozánětlivého prostředí, nebo funkce střevní bariéry.
Analýza interakcí hostitel-mikrobiota-dieta
Střevní mikrobiota řídí zrání imunitního systému a reguluje jeho funkci celoživotně, nicméně hostitelský imunitní systém reaguje na antimikrobiální či dietní podněty v různých fázích vývoje odlišně, proto se věnujeme analýze interakcí hostitel-mikrobiota-dieta během časného vývojového okna příležitostí. Mikroby vyskytující se v jednom konkrétním orgánu (např. ve střevě či kůži) však ovlivňují zdraví nejen tohoto konkrétního orgánu, ale i vzdálených tkání a jiných orgánů. Proto se v laboratoři zabýváme analýzou fenotypu imunitních buněk infiltrujících zdravé nebo zanícené tkáně a stanovením pohybu buněk mezi indukčními a efektorovými místy slizničního imunitního systému a pohybu buněk mezi střevem a vzdálenými tkáněmi.
Změny mikrobiální aktivity způsobené extrémními dietami
V rámci tohoto výzkumného směru se také zabýváme studiem změn mikrobiální aktivity způsobené extrémními dietami a následnými změnami fenotypu u zánětlivých a nádorových onemocnění. Úloha mikrobiomu sledujeme ve vývoji atopické dermatitidy a potravinové alergie u kojenců, v účinnosti protinádorové léčby, u autoimunitní uveitidy, v účinnosti imunomodulační léčby a v patogenezi roztroušené sklerózy a u řady dalších závažných chorob.
