Interakce mezi střevem a mozkem
Nejen samotný střevní trakt hostitele, ale i přítomná mikrobiota může ovlivňovat funkci centrálního nervového systému. Obousměrná interakce mezi střevem a mozkem prostřednictvím osy mozek-střevo-mikrobiota zahrnuje nervovou, hormonální a imunologickou komunikaci. Mikrobiota interaguje s nervus vagus spojující mozek s celým gastrointestinálním traktem. Vagová aferentní vlákna mohou vnímat signály mikrobioty prostřednictvím součástí mikrobů a metabolitů produkovaných ze složek stravy včetně SCFA, sekundárních žlučových kyselin a metabolitů tryptofanu. Tyto molekuly signalizují prostřednictvím interakce s enteroendokrinními a enterochromafinními buňkami trávicího traktu.
Vliv neuroaktivních sloučenin na střevní nervový systém
Střevní mikroby ovlivňují také imunitní buňky a potenciální zánět, což může nepřímo ovlivňovat mozek. Bakterie navíc mohou produkovat neuroaktivní sloučeniny, jako je kyselina γ-aminomáselná (GABA), serotonin, dopamin, acetylcholin a noradrenalin, které působí lokálně na střevní nervový systém. Neurotransmitery mohou procházet vrstvou střevní sliznice a vstupovat do krevního oběhu, ale většinou nemohou projít hematoencefalickou bariérou a mají spíše nepřímý vliv na střevní nervový systém. Pozměněný mikrobiom tak může mít vliv na duševní zdraví, stres, úzkost a deprese.
Střevní mikrobiota a patogeneze poruch přijmu potravy
V laboratoři se zaměřujeme na objasnění úlohy střevní mikrobioty v patogenezi či udržování poruch příjmu potravy a k identifikaci mechanismů účinku konkrétních relevantních mikroorganismů, neboť právě střevní mikrobiota a jejich vliv na lidské fyzické a duševní zdraví mohou být chybějícím prvkem v pochopení etiologie poruch příjmu potravy.
